Jen málo zdravotnických témat může soutěžit se standardy a nadstandardy v míře obehranosti a s pochopením bychom měli přistupovat k těm, kdo při vyslovení tohoto sousloví končí hovor a prchají z místnosti.
O standardech se široce mudruje už od samotných prvopočátků obnoveného pojišťovenského systému, ale přes vynaložené peníze, energii a stohy papíru jsou výsledky pohříchu skrovné. Nebýt příkladu ostatních evropských zemí, bylo by nasnadě pachtění za standardy odpískat, ušetřit ruce popálenin od horkých brambor a věnovat se něčemu méně kontroverznímu. Zásadním důvodem, proč oslyšet svody rezignace, je faktická potřebnost jasných, kontrolovatelných a veřejně známých standardů pro lepší fungování našeho zdravotnictví.
Takové standardy umožní vymahatelnost práv pojištěnců, kontrolu zdravotních pojišťoven, zúžení prostoru pro korupci a přizpůsobení podoby péče požadavkům pacientů.
Nastal čas přestat hledat zelené louky na budování nových systémů a konečně začít pracovat s tím, co už máme. Pokud se shodneme na tom, že standardem je péče poskytovaná občanům bezplatně za podmínek stanovených zákonem, tak standardy už máme popsány ve stávajícím „Sazebníku“ a nadstandardem je vše nad jeho rámec.
Problémem je, že nynější podoba Sazebníku je pro odlišení standardu a nadstandardu nepoužitelná. Kalkulační listy jsou nedostupné a jeho nerovnosti, nepřesnosti a neaktuálnosti jsou notoricky známé.
Co tedy s tím?
Aby se dalo se Sazebníkem vůbec nějak rozumně pracovat, je nutné jej převést do digitální podoby a se zmíněnými nedostatky se popasovat, což se právě na ministerstvu zdravotnictví odehrává. Digitalizovaný a technicky vyspravený Sazebník bude dán do rukou oborově příslušných odborných společností k věcným korekcím, upřesnění jednotlivých položek a k případným návrhům na doplnění nových výkonů.
Druhou stranou, která má co mluvit do změn v Sazebníku, jsou zdravotní pojišťovny se svými daty o frekvencích výkonů a souvisejících nákladech. Konečné slovo patří ministerstvu, jež nese odpovědnost za výsledek i jeho politickou průchodnost.
Pokud se to letos podaří zvládnout, tak do roku 2012 vstoupí naše zdravotnictví transparentnější, než bylo kdykoli v historii. Proměna rigidního Sazebníku s nedostupnými střevy v otevřený systém, jejž bude technicky možné průběžně upravovat a adaptovat na vývoj medicíny, je malou revolucí a zásadní reformou.
Jinou kapitolou je, že pro větší konformnost s naší Ústavou může vzniknout potřeba učinit jej součástí zákona, a tím jeho budoucím úpravám přistřihnout křídla.