Nejvíce veřejných zakázek, téměř 40 procent celkového počtu, vypsaly obce a kraje. Příspěvkové organizace se na počtu zakázek podílely 17 procenty, ministerstva a jiné orgány ústřední státní správy 14 procenty a státní podniky 13 procenty. Vyplývá to ze statistiky, kterou zpracovala na základě údaju ISVZ společnost CCB – Czech Credit Burelu. V ISVZ jsou evidovány zakázky, u nichž je stanovena povinnost zveřejnění.
„V Informačním systému se vyskytují i takzvané podlimitní veřejné zakázky, což ukazuje na to, že někteří zadavatelé zveřejňují své výdaje i v případech, ve kterých to je dobrovolné. Na druhou stranu, podle odhadů Ministerstva pro místní rozvoj se podíl veřejných zakázek uvedených v Informačním systému na jejich celkovém objemu již třetí rok po sobě snižuje,“ uvedla k údajům Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení CCB – Czech Credit Burelu.
V lednu zveřejnil Institut ekonomických studií FSVUK takzvaný zIndex, který se zaměřuje na veřejné zakázky na ministerstvech, výsledek ukázal, že na v nich bylo v posledních čtyřech letech neprůhledně investováno 276 miliard korun. V žebříčku se nejhůře umístilo ministerstvo spravedlnosti, které ale výpočty autorů projektu považuje za chybné.
Podle údaů ISVZ vyhrály z celkového počtu 4615 zakázek jich 51 procent získaly společnosti s ručením omezeným. Akciové společnosti uspěly u 32 procent a fyzické osoby-podnikatelé u 9 procent zakázek.
Ve finančním srovnání byly však nejúspěšnější akciové společnosti, které z celkového objemu peněž ve veřejných zakázkách ve výši 131,5 miliardy korun inkasovaly 55 procent. Za nimi skončily společnosti s ručením omezeným s 37 procenty (téměř 88,5 miliardy korun) a na fyzické osoby-podnikatele zbylo pouhé jedno procento (2,39 miliardy korun).
„Pouze 20 procent akciových společností, které uspěly alespoň v jedné zakázce má akcie na majitele, což ve srovnání s rokem 2009 představuje výrazné snížení,“ vysvětluje Věra Kameníčková.
Společnost CCB – Czech Credit Bureau je organizátorem největších českých úvěrových registrů, Bankovního a Nebankovního. Jejich prostřednictvím si zejména banky, spořitelny a leasingové a splátkové společnosti ověřují schopnost svých klientů splácet budoucí závazky.