Vzhledem k tomu, že ve většině států jsou léčiva dražší než v Česku, je podle kritiků tendrů možné, že vysoutěžené léky určené pro český trh začnou hromadně vykupovat zákazníci z okolních států. A protože firmy mají povinnost zásobit pouze 50 procent trhu, je možné, že pro tuzemské pacienty budou některé léky nedostatkovým zbožím.
Pokud tedy na pacienta nezbude lék, který hradí pojišťovna, bude si muset koupit jiný lék se stejnou účinnou látkou, který již ale bude s doplatkem. Protože ale každé tělo reaguje na léky jinak, je možné, že pokud na něj pacient nebude zvyklý, přijdou komplikace. „Starší pacient může například ztratit orientaci v tom, jaké léky má vlastně užívat, jak často a v jakém množství. Zvyšuje se tak riziko toho, že léčba bude méně úspěšná,“ řekl Josef Mrázek, viceprezident svazu pacientů.
Tendry navíc budou probíhat každý rok, to znamená, že pokud si pak tedy již pacient zvykne na určitý lék, v příštím roce jej již nemusí dostat, protože se vysoutěží jiný. Podle prezidenta české lékárnické komory Stanislava Havlíčka tak vzniká několik dalších problémů. Předchozí dodavatel si totiž musel vytvořit určité množství zásob, ze kterých naplňuje trh. „V okamžiku, kdy tendr vyhraje někdo jiný, zůstanou prvnímu dodavateli přebytky zásob, které nebude schopen udat, protože jeho lék bude již nově s doplatkem a lidé budou radši nakupovat jiný lék, který je pro to období plně hrazen pojišťovnou,“ dodal.
Čtěte také: Milan Kubek: Státní ústav nerevidoval ceny léků. Přicházíme tak o miliardy
Odborníci se také obávají ohrožení stability trhu s léčivy. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že rok po zavedení aukcí odchází z trhu zhruba polovina výrobců a s nimi i jejich léky, protože je nikdo nekupuje. Po nějakém čase tak může vniknout prostor pro monopol a reálné zvýšení cen léčiv na úroveň vyšší, než před zavedením aukcí.
Holanďané od tendrů ustupují, systém prý není dobrý
Systém aukcí, kterým se ministerstvo zdravotnictví inspirovalo, existuje od roku 2005 v Holandsku, kde byl zaveden kvůli vysokým cenám léků na trhu. Přechod k aukčnímu určování cen dal sice opravdu prostor generickým, levnějším léčivům, ale většinou spíše způsobil chaos. „Pacientům museli lékárníci vysvětlovat, proč dostávají najednou červenou pilulku místo modré.“ Dodal také, že problém byl také s dodávkami léků,“ řekl ředitel nizozemského nezávislého institutu pro zpracování statistik z oblasti farmacie Ronald van der Vaart.
Přestože v Holandsku probíhala příprava tohoto systému dva a půl roku, ukazuje se prý v současnosti jako nedobrý. Kromě problémů s dodávkou léků přibyly i administrativní potíže v lékárnách. „Administrativní zátěž se zvýšila natolik, že téměř každá lékárna musela přijmout nového pracovníka, který se agendě věnoval.“ „Holanďané proto od roku 2012 opět přecházejí na systém volného trhu,“ dodal Vaart.
Aukce bude v režii SÚKL, podnět musí být od pojišťovny
Podle pozměňovacího návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který na začátku června schválil zdravotní výbor sněmovny, bude aukce vypisovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). O vypsání aukcí však musí požádat pouze zdravotní pojišťovna. Soutěž může SÚKL vypsat pouze tehdy, když léčivou látku na český trh dodávají nejméně tři registrované firmy. Vypsání soutěže nakonec ještě bude muset posvětit ministerstvo.
Podmínkou účasti v soutěži je, že v případě výhry bude firma dodávat na český trh léčivé přípravky za vysoutěženou cenu po dobu 1,5 roku a v množství pokrývajícím alespoň polovinu obvyklé celostátní spotřeby.
Vítěz soutěže pak dostane na popud SÚKL od pojišťovny 100 procent aukční hodnoty. Na ostatní léčivé prostředky budou pojišťovny přispívat pouze 75 procenty, což znamená, že čtvrtinu ceny léku doplatí pacient.
Ministerstvo zdravotnictví chce úpravou lékové politiky ušetřit necelou miliardu korun. Podle kritiků ale taková suma nevyváží problémy, které změny pacientům přinesou.