Je tu další zpráva o tom, jak podivně se v Česku staví dálnice.
Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval stavbu D3 od června 2010 do února 2011, zjistil, že příprava dálnice D3 sice trvá už dvacet let, ale jedna věc se ani za ani tak dlouhou dobu nezměnila: plýtvání.
"Výstavba dálnice D3 neprobíhá plynule a tak, aby byla v maximální možné míře zabezpečována hospodárnost a účelnost vynaložených finančních prostředků státu. Předpokládané termíny dokončení byly několikrát významně posunuty a byly zvyšovány i předpokládané náklady," napsali kontroloři do své závěrečné zprávy.
Podle NKÚ z celkové plánované délky dálnice 174 kilometrů dálnice zatím stojí jen 17 kilometrů, tedy asi desetina. Průměrné náklady na pořízení byly 290 milionů korun za jeden kilometr. Jeden kilometr úseku, které teprve vzniknou, by měl stát dokonce 530 milionů korun.
Most, který se prodražil
Neustálé oddalování některých staveb na dálnici vedlo k jejich prodražování. Kontroloři tak například popisují stavbu mostu přes rybník Koberný. Most měl být dokončen v roce 2008, ale nestalo se tak, termín byl posunut o tři roky.
"Za tu dobu stavební náklady vzrostly o 149 procent z předpokládaných 501 milionů korun na 1 miliardu 245 milionů korun," uvedli kontroloři.
A přes prohlášení politiků, kteří slibovali šetřit při stavbě dálnic v Česku, se na stavbě D3 neušetřila ani koruna. Úspory třeba slibovala už vláda Mirka Topolánka. "Účinnost v roce 2009 vládou schváleného krizového plánu Ministerstva dopravy k dosažení úspor při výstavbě dopravní infrastruktury byla v případě dálnice D3 nulová," uvedli kontroloři ve zprávě.
Výstavba dálnice se prodražovala už jenom tím, že se na objednávku místních politiků se plánovali a někde i stavěli nové nájezdy na dálnici a mimoúrovňové křižovatky. Těch má být na dálnici D3 podstatně víc než na srovnatelných silnicích třeba v Německu. A to stavbu dálnice D3 může prodražit o další miliardy.
"Na dálnici D3 je předpokládána průměrná vzdálenost mimoúrovňových křižovatek 5,1 km, která je oproti jiným evropským státům podstatně nižší. Například v Německu jejich průměrná vzdálenost činí 6,4 km, v Itálii 9,2 km nebo v Chorvatsku 11,7 km," uvedli kontroloři.
Dlouhý výčet pochybení státu se týká i toho, jak bylo vyřizováno stavební povolení nebo se vykupovaly pozemky. Například stavba dálnice mezi Meznem a Chotovinami trvala o rok déle - Ředitelství silnic a dálnic totiž uzavřelo smlouvu s dodavatelem stavby bez toho, že by mělo všechna stavební povolení.
Nejvíc dáme tomu nejdražšímu
Při jejich vydání ale ředitelství podávalo neúplné žádosti a prodloužení stavebního řízení tak stavbu prodražilo o 150 milionů korun. Dálniční ředitelství také podivně vykupovalo pozemky - od vlastníků pozemky nejprve vykoupila stavební firma, která dálnici stavěla za 7,6 milionu a po čtyřech měsících ji pak prodala státu za 6,4 milionu korun.
Nejdražší česká dálnice aneb pražský okruh
A novou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu by měla velmi pozorně číst i vláda Petra Nečase. A to kvůli přípravě projektů soukromých dálnic postavených za pomoci projektů PPP.
Do roku 2025 chce totiž ministerstvo dopravy touto formou postavit 346 kilometrů nových dálnic, na které má příštích 40 let padnout polovina ročního státního rozpočtu - 522 miliard korun.
Dálnice D3 měla být totiž jedním z pilotních projektů PPP. Kontroloři ale zjistili, že právě u dálnice D3 nedokázalo Ministerstvo dopravy objektivně prokázat, v čem jsou výhody projektu soukromé dálnice, v materiálech pro vládu byly chyby a nesprávné údaje.
"V procesu přípravy projektu PPP byly zjištěny nedostatky, které nasvědčují tomu, že příprava neprobíhala řádným a nestranným způsobem," uvedli kontroloři. Ministerstvo dopravy tak například předložilo ke schválení úsek, který nebyl k zahájení výstavby vůbec připraven.
Stát navíc uzavřel v souvislosti s přípravou projektů PPP smlouvu na poskytování právních služeb. A firmy vybralo ministerstvo na základě vlastních hodnocení bez toho, že by vysvětlilo proč.
A největší kontrakt v ceně 209 milionů korun zástupci ministerstva podepsali s firmou, která nabídla nejvyšší hodinovou sazbu - 4800 korun. "Důvody, které vedly k uzavírání největšího počtu smluv s uchazečem s nejvyšší hodinovou sazbou, nebylo možno zjistit," uvedli kontroloři.