"Byly definovány celkem čtyři alternativy, kdy se může Česká republika připojit jako strana poškozená. Rozhodnutím
švýcarského soudu z tohoto týdne byla zamítnuta pouze jedna z nich," sdělil Jakob. Úřad podle něj podá na základě
podkladů státního zastupitelství civilní žalobu.
Podle serveru švýcarský soud kritizoval způsob komunikace českých úřadů. Česko se k trestnímu řízení
připojilo jako poškozená strana s nárokem na náhradu škody až po dlouhém otálení. Nyní má Česko deset dní na
odvolání.
Česká republika příliš dlouho nejevila o případ vedený ve Švýcarsku žádný zájem. O možnosti připojit se k řízení byla
informována švýcarskou prokuraturou již v roce 2006, a nikoliv až letos v září, jak tvrdí některé české úřady, cituje
deník Le Temps z rozhodnutí soudu.
České úřady zaujaly "pasivní postoj, kterým daly jasně najevo svůj nezájem", uvádí Le Temps. V odůvodnění zamítnutí
české žádosti prý soud dále píše, že během své snahy o navázání spolupráce na případu byli Švýcaři "posíláni od jednoho
českého úřadu k druhému".
Dle švýcarského deníku byl o rozhodnutí soudu informován právník zastupující Českou republiku a komentoval je slovy, že
"situaci bereme na vědomí". Zda se Česko odvolá, prý zatím nebylo rozhodnuto.
Švýcarské úřady kvůli šetření zahájenému už v roce 2005 zablokovaly kolem 600 milionů švýcarských franků (téměř 12,2
miliardy korun) na stovce účtů ve švýcarských bankách. Praha začala letos v listopadu hledat způsoby, jak peníze
případně získat zpět. Premiér Petr Nečas dříve uvedl, že je ve hře civilní žaloba, účast na trestním řízení, civilní
žaloba připojená k trestnímu řízení a využití specifických paragrafů švýcarského trestního řádu.
Letos v říjnu švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších finančních machinací v souvislosti s
privatizací MUS šest Čechů a jednoho Belgičana. Manažeři Antonín Koláček, Luboš Měkota, Marek Čmejla, Oldřich Klimecký,
Petr Kraus, Jiří Diviš a Jacques de Groot jsou obžalovaní z praní peněz, podvodu a falšování dokumentů.
Šestice stíhaných Čechů obvinění označila za konstrukci a je prý připravena doložit, že zablokované peníze nepocházejí
z majetku státu ani MUS. Také Belgičan tvrdí, že je nevinný.
Akcie MUS v letech 1997 a 1998 skupovala společnost Investenergy, která v Česku zastupovala skupinu Appian Group.
Nakonec získala těsnou majoritu 50,02 procenta. Na konci července 1999 jí vláda Miloše Zemana prodala i zbylý podíl -
46,29 procenta za 650 milionů korun. Švýcaři podle týdeníku Respekt dospěli k závěru, že manažeři MUS získali majoritní
i státní podíl ve společnosti za její vlastní peníze. Zpronevěřili prý miliardy korun.
Švýcaři zamítli připojení ČR k žalobě o miliardy z MUS
Švýcarský soud zamítl žádost České republiky o připojení k trestnímu řízení proti bývalým manažerům privatizované Mostecké uhelné společnosti (MUS). České úřady tak dlouho otálely s připojením se k žalobě, až může stát definitivně přijít o miliardy korun. S informací přišel švýcarský deník Le Temps a jako první jej citoval server Česká pozice. Podle vyjádření mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba však má Česko ještě další možnosti, jak se náhrady domoci.