Sněmovna nakonec hlasy vládní většiny schválila koaliční kompromisní návrh, který předložila poslankyně VV Lenka Andrýsová. Vítězná firma bude muset předložit seznam všech svých subdodavatelů, kterým uhradila více než deset procent z celkové ceny zakázky. U zakázky nad 300 milionů korun by se to týkalo už subdodavatelů, kteří zajistili více než pět procent zakázky.
Pokud má subdodavatel formu akciové společnosti, bude muset dodavatel předkládat seznam akcionářů, kteří vlastní víc než deset procent základního kapitálu firmy.
Veřejní zadavatelé budou muset od roku 2014 vypisovat soutěž u všech zakázek nad milion korun. Toto ustanovení však vyvolalo nevoli u některých poslanců, kteří se obávali, že dopadne zejména na malé obce. Obcím by podle nich zbytečně vzrostly náklady na vypisování a celou administraci zakázek.
Ze zákona vypadne také možnost tzv. losovaček, tedy omezování počtu uchazečů jejich losováním. Tuto změnu již dříve přivítal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Nejznámějším případem tohoto druhu se stala "karlovarská losovačka". Záběry ze sporného losování viděly na webu youtube desetitisíce lidí. Dvouapůlminutový snímek dokazuje, že organizátor soutěže vybíral dvě z firem včetně vítěze z uzavřeného osudí několik desítek sekund, zatímco ostatní lístky vytáhl podstatně rychleji.
Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) dnes předlohu i její projednávání stejně jako dřív kritizoval. Řekl například, že ve snaze o vytvoření transparentního prostředí zůstávají politici ani ne na půli cesty, ale na jejím začátku. "Tento návrh nic neřeší, vláda v této roli selhala a my tento polotovar jako sociální demokraté nepodpoříme," prohlásil Zaorálek. ČSSD předložila prostřednictvím svého poslance Jiřího Petrů vlastní návrh, ale poslanci ho nepodpořili.
Místopředsedkyně vlády Karolína Peake (VV) se hájila tím, že vláda se snaží omezit prostor pro ohýbání zákona; koalice se například dohodla na zrušení anonymních akcií. Podotkla však, že "dokud budou lidé lidmi, nikdy se nám nepodaří vymýtit korupci do sytosti".
Ministr Jankovský dnes ráno řekl, že lídři koaličních stran se v nejbližší době písemně zavážou k předložení technické změny, která by povinnost zveřejňovat subdodavatele veřejných zakázek rozšířila i na sektorové zadavatele. Jde především o energetické a teplárenské firmy.
Odkrytí údajů o subdodavatelích málem neprošlo kvůli překlepu
Povinnost vítězných firem u veřejných zakázek informovat zadavatele o vlastnících subdodavatelů zakázky, tedy novinka důrazně avizovaná vládní koalicí, se do zákona navzdory ujišťování politiků málem nedostala. Mohl za to překlep v pozměňovacím návrhu, kde se místo o subdodavatelích psalo o dodavatelích. Situaci na poslední chvíli zachránila předkladatelka návrhu, poslankyně VV Lenka Andrýsová, když od řečnického pultu načetla správný výraz.
Vládní koalice se začátkem listopadu dohodla, že v rámci snahy o zprůhlednění veřejných zakázek přijme návrh odhalující strukturu jejich subdodavatelů. Vítězná firma, která zakázku získá, bude muset v zákonem stanovené lhůtě předložit zadavateli seznam subdodavatelů, kteří plní víc než deset procent zakázky. V případě zakázek nad 300 milionů musí informovat o subdodavatelích nad pět procent.
Podle vyjádření koaličních politiků by měl dodavatel také informovat o tom, kdo tyto subdodavatele vlastní. "Ta povinnost rozkrýt vlastnickou strukturu, to znamená uvést vlastníky nad deset procent, je uložena dodavateli, ale my to tímto pozměňovacím návrhem převádíme na subdodavatele," řekl již dříve ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV).
Jenže příslušný pozměňovací návrh v konkrétní pasáži obsahoval slovo "dodavatel". Stojí v něm, že "má-li dodavatel formu akciové společnosti, je přílohou seznamu i seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje deset procent základního kapitálu".
Poslankyně Andrýsová po upozornění zpravodaje ČTK a po prostudování textu pozměňovacího návrhu řekla, že se musí poradit s odborníky. Poté v rozpravě načetla legislativně technickou opravu, v níž "dodavatele" nahradila "subdodavatelem". Podle jejího vysvětlení šlo o překlep.
Sněmovna přes odpor opozice schválila schůzi k zakázkám
Sněmovna přes odpor opozice schválila program dnešní mimořádné schůze, o kterou požádala vládní koalice kvůli přijetí nového občanského zákoníku, daňové reformy nebo novely o veřejných zakázkách. Ta je označována za jednu z nejdůležitějších vládních protikorupčních norem. Její schvalování se dnes stalo prvním bodem schůze.
Levicovým poslancům vadilo, že je schůze svolána před uplynutím zákonem stanoveného pětidenního termínu. Koalice o ni požádala ve středu. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) upozornila, že o zkrácení termínu, pokud jsou proti němu námitky, rozhoduje sněmovna. Protest proti zkrácení vznesl poslanec KSČM Vladimír Koníček, podporu ale našel jen v nevládních řadách.
Koalice chce na mimořádné schůzi projednat zákony, které byly původně na programu řádné schůze. Ta se ale protáhla kvůli obstrukcím ČSSD, jež se snaží zabránit přijetí dalších reformních zákonů. Sněmovna tak tento týden schválila po třech dnech pouze novelu o omezení státní podpory stavebního spoření.
Sněmovna by se podle informací ČTK měla dnes v rámci mimořádné schůze věnovat pouze prvním dvěma ze 13 bodů, jimiž je kromě novely o zakázkách ještě daňová reforma v rámci zákona o zřízení jednoho inkasního místa. K této předloze by dnes měli poslanci vznášet pouze případné úpravy, ke schvalování se sejdou nejdříve příští týden. Většinu dne by se poslanci měli znovu věnovat zákonům zdravotnické, sociální a důchodové reformy. Jednat by prý měli zhruba do půlnoci.