Třiatřicetiletý starosta Vít Rakušan (Změna pro Kolín) převzal Kolín v situaci, kdy je nejzadluženějším městem v České republice.
Téměř miliardový dluh Kolína vznikl ve chvíli, kdy společnost Geosan stavěla byty pro zaměstnance automobilky TPCA. Město teď řeší, jak se s dluhem, který bude splácet až do roku 2028, vypořádat.
Kolik peněz Kolín bankám dluží?
Máme téměř 892 milionu korun dluhu a to už jsme velkou část zaplatili. V přepočtu tak každý Kolíňan dluží 29 tisíc na hlavu, což z nás skutečně dělá nejzadluženější město v České republice.
reklama
Jak se Kolín do dluhů dostal?
Stalo se to v souvislosti s budováním průmyslové zóny, kde dnes mimo jiné sídlí automobilka TPCA . Dluh vznikl jednak při budování zóny jako takové, ale zásadní bylo vybudování infrastruktury a především bytů pro zaměstnance automobilky. Tehdy existoval příslib ještě Zemanovy vlády, že se o investici do bytů z velké části postará stát. Ten však slib nikdy nesplnil, naopak se k němu obrátil zády a zaplacení výstavby domů zůstalo na městě. Když se byty v roce 2006 dostavěly, mělo město dluh více než miliardu korun.
Kdo za to podle vás může?
Šlo o určitou naivitu tehdejšího vedení. Chyba byla, že dohodu s vládou nikdo smluvně nesepsal, skutečně se jednalo jen o nějaký slib, který vyšel tehdy z ústních jednání mezi představiteli města a tehdejší vlády. Na druhou stranu musím říct, že nikdo v Kolíně neměl zkušenosti s tak velkou investicí a s budováním tak veliké zóny. Samozřejmě město tehdy spoléhalo na to, že stát se k tomu postaví čelem. Abychom mohli postavit těch 850 bytů v lokalitách Kasárna a U Vodárny, museli jsme si vzít u bank enormní, miliardový úvěr. Tak vznikl dluh, který je teď pro město obrovskou zátěží a budeme ho splácet až do roku 2028. Jen letos musíme zaplatit 124 miliónů.
Co to pro město znamená? Projevuje se zadlužení nějak v běžném životě Kolína?
Nemáme peníze absolutně na žádný nadstandard, co není nutný k udržení základního chodu města. Museli jsme odložit investice do mnoha projektů, například letos nepostavíme sportovní halu, kterou lidé velmi chtějí. Nemáme dostatek peněz na údržbu ulic, silnic a chodníků. Jsou v dost žalostném stavu, ale nemáme prostředky na větší, zásadnějšáí opravu. Opravujeme jen místa, která už jsou v havarijním stavu. To samé je například s kanalizací. Máme tu 100 let starou kanalizaci, ale nemůžeme s tím nic dělat. Z radnice jsme propustili 16 lidí a vypsali nový tendr na úklidové služby, zlevnili tisk městského zpravodaje, dosáhli úspor na telekomunikačních službách, uzavřeli jsem nové, výhodnější smlouvy s dodavateli energií… Tím jsme opravdu ušetřili miliony.
Lepší podmínky pro byty v centru Kolína - čtěte ZDE
Zázrak TPCA se nekonal, z Kolína je nejzadluženější město v zemi - čtěte ZDE
TPCA lidem přidá, v Hyundai a Škodovce licitování o mzdách pokračuje - čtěte ZDE
A šetříme i na maličkostech. První věc, kterou jsme udělali, a to říkám jen pro odlehčení, bylo, že jsme zrušili občerstvení na zasedání městské rady. Žádná šunka už a stolech není.
Když se TPCA stavěla, stát si od ní hodně sliboval. Měla pomoci nejen ekonomice Česka, ale také rozhýbat byznys v Kolíně, vytvořit pracovní místa a přinést tržby kolínským živnostníkům. Je automobilka pro Kolín užitečná?
Není dobré zjednodušovat a říkat, za co všechno může TPCA. Na jednu stranu je tu práce. TPCA zaměstnává přes 3000 lidí, z toho polovina je z Kolínska. Kdyby teď automobilka z regionu zmizela, tak tady výrazně vzroste nezaměstnanost a pro Kolín by to byl sociální otřes. Už takhle tu máme devítiprocentní nezaměstnanost, a dalších 1500 lidí bez práce by Kolín hodně pocítil. Na druhou stranu fabrika přináší i zvýšené výdaje z městské kasy. Máme zničené silnice, je tu větší dopravní zátěž. A dopady jsou i v sociální oblasti.
Jaké konkrétní?
Objevili se noví obyvatelé Kolína, kteří k městu nemají až takový vztah a jejich začlenění do normálního klidného fungování maloměstského života nebylo úplně jednoduché. Město už není tak klidným jako bylo před vybudováním průmyslové zóny Kolín - Ovčáry. Ale na hodnocení toho, jestli TPCA přineslo nebo nepřineslo pozitiva, je brzy, vždyť fabrika vyrábí od roku 2005. Ale musím říct, že pro nás jako pro vedení města je dluhová služba velkou zátěží.
Jak se chce město s dluhem vyrovnat?
Já bych chtěl fakt jasně říct, že panika není na místě. S dluhovou službou už umíme žít, počítáme s ní při sestavování rozpočtu a letos víme, že je situace nejhorší. Těch 125 milionů ročně je opravdu obrovská suma, ale například v roce 2028 bude už splátka dluhu představovat jen 20 milionů ročně.
Pracujeme na systémových opatřeních, která Kolínu uleví. Konečně se stát za Kolín postavil a obdrželi jsme finanční bezúročnou návratnou výpomoc od ministerstva financí. Ušetříme tak miliony na úrocích a ještě jsme se vyvázali z nevýhodné smlouvy s jednou bankou. Nyní jednáme o úpravě úrokových sazeb obřího úvěru, chceme dosáhnout i restrukturalizace dluhu a jeho linearizace. Základní fungování města ohroženo není.