Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) poté jako předsedající schůze dnešní jednací den ukončil, ačkoli šéfka poslanců VV i ústavně právního výboru Karolína Peake žádost o další přestávku stáhla. Zaorálek to označil za "absurdní". Jeho krok vzbudil potlesk u opozice a nesouhlasné reakce v koalici. Viditelně rozhořčen byl premiér Petr Nečas, který poté vedl vzrušený rozhovor s předsedkyní sněmovny Miroslavou Němcovou (oba ODS). Na Zaorálkově verdiktu ale nic nezměnili.
Podle místopředsedkyně sněmovny Kateřiny Klasnové (VV) měl Zaorálek právo schůzi ukončit, nechoval se ale nestranně. "Samozřejmě to ukončení dnešní schůze bylo zabarveno politicky a bylo zabarveno jednoznačně sociální demokracií," řekla ČTK Klasnová. Podle ní bude třeba se dohodnout, jak podobným případů do budoucna zabránit. "Dá se pobavit o tom, kdy pan Zaorálek povede nebo nepovede schůzi. To určuje paní předsedkyně Němcová," naznačila další možný postup koalice Klasnová.
Předčasné ukončení jednacího dne nechtěně iniciovala Peake, když po schválení novely o DPH požádala o přestávku v délce půldruhé hodiny. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka na to řekl, že podobná žádost od opozice by byla koalicí okamžitě označena za obstrukci. Upozornil Peake, že její frakce už odpoledne vyčerpala půlku dvouhodinového limitu, který si podle zvyklostí může vzít denně každý klub během schůze sněmovny. Uvedl také, že ústavně právní výbor by se mohl sejít až ve středu ráno.
Peake následně "vypomohl" šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura, když požádal o půlhodinovou přestávku na klub poté, co uplyne zbývající hodinová pauza na jednání frakce VV. Sobotka a předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik na to kooperativně zareagovali tím, že by si po obnovení schůze sněmovny podobně vzaly dvouhodinovou přestávku nejprve klub ČSSD a po něm i klub KSČM.
Jednání sněmovny bude pokračovat ve středu od 09:00.
Průhlednější veřejné zakázky
Sněmovna dnes v prvním čtení podpořila vládní novelu zákona o veřejných zakázkách, která má více zprůhlednit jejich zadávání. Například má odstranit možnost vypisování těchto zakázek tak, aby soutěž vyhrál předem vybraný zájemce. Ruší také možnost tzv. "losovaček". Norma například zavádí pojem významné veřejné zakázky, u nichž bude přísnější režim zpracování. Na úrovni státu je bude schvalovat vláda, na úrovni samospráv zastupitelstvo.
Koaliční Věci veřejné již dříve uvedly, že považují tuto novelu za klíčovou v boji s korupcí. Jak dnes poslancům řekl ministr pro místní rozvoj a člen této strany Kamil Jankovský, jde o velmi rozsáhlou a zásadní novelu. Mizí tak populární losovačka, kterou už nebude možné uspořádat, uvedl jako příklad.
Proslavenou akcí tohoto druhu byl výběr dodavatele pro výstavbu krytého plaveckého bazénu v Karlových Varech, známý jako "karlovarská losovačka". Záznam zveřejněný na internetu dokazuje, že organizátor soutěže vybíral dvě z firem včetně vítěze z uzavřeného osudí několik desítek sekund, zatímco ostatní lístky vytáhl podstatně rychleji.
Místopředsedkyně sněmovny za VV Kateřina Klasnová novelu také vyzdvihovala a zdůraznila, že státu pomůže ušetřit desítky miliard korun. Návrh však narazil u místopředsedy sněmovny za ČSSD Lubomíra Zaorálka, který mimo jiné prohlásil, že zákon podle jeho mínění nebude "drtičem korupce". Návrh podle něj neřeší ani předražování zakázek, ani otázku uchazečů, kteří mají anonymní vlastníky. Nedostatky zákonu vytýkali i další sociální demokraté, nikdo ale nevznesl návrh na zamítnutí.
Limit pro povinné vypsání veřejné zakázky se od roku 2014 sníží na jednotnou hranici milion korun. Nově bude povinné zveřejňovat informace o konečné ceně veřejné zakázky. Zákon uloží také zveřejnit všechny smlouvy na částky přesahující půl milionu korun, jejich změny a dodatky. Zadavatelé budou mít zároveň povinnost uchovávat dokumentaci o veřejných zakázkách po dobu deseti let.
Zadavatelé už nebudou smět klást podmínky na firmy podle jejich obratu i dalších finančních údajů. Nabídky bude nově hodnotit panel expertů, kteří budou vedeni pod ministerstvem pro místní rozvoj. Zákon též nově stanovuje povinnost zrušit zadávací řízení při nedostatečné soutěži.
Změna zákona má platit od ledna příštího roku. Teď ji projednají sněmovní výbory, závěrečné hlasování se uskuteční na některé z příštích schůzí. Pokud sněmovna novelu schválí, dostane ji Senát a poté k podpisu prezident.
Věci veřejné původně uváděly, že s tímto zákonem bude spojeno hlasování o důvěře vládě. Dnes předseda strany Radek John řekl, že je v tuto chvíli několik variant hlasování o důvěře vládě. Hlasování se má konat, aby se stvrdila znovu uzavřená koaliční smlouva, uvedl předseda VV. Podle premiéra Petra Nečase (ODS) se koaliční strany teprve dohodnou na tom, jakým způsobem vláda spojí svou důvěru ve sněmovně s reformními kroky. Řešením by podle něj mohlo být i klasické hlasování o důvěře, poté co vláda dokončí hlasování také o některých reformních zákonech, které ještě nepředložila do sněmovny.