Příběhy lidí, kteří v Česku poukážou na nějaký nešvar či korupci, většinou nekončí hollywoodským happyendem. Jeden takový hořkosladký konec přinesl minulý týden: bývalá úřednice znojemské radnice Renata Horáková, která poukázala na machinace s pozemky za desítky milionů, se předběžně dohodla s městem na smíru.
Dostane sice po dvou letech ušlý plat, ale k omluvě se magistrát nemá. A její místo už politici raději zrušili, takže její návrat do práce nepřichází do úvahy.
„Je strašně důležité, aby whistleblowerům (oznamovatelům nezákonných praktik, pozn. red.) byla poskytnuta právní ochrana. Na vlastní kůži jsem si zažila ponižování, ústrky, pomluvy nejrůznějšího charakteru,“ vzpomínala Horáková loni v prosinci, když za svou odvahu přebírala poukázku na 300 tisíc korun od Nadačního fondu proti korupci.
I kvůli znojemskému případu už začal na Úřadu vlády vznikat nový zákon, který by měl do budoucna „píšťalkáře“ (od anglického výrazu to blow the whistle čili pískat na píšťalku) ochránit před podobnými nepříjemnostmi, jimiž si v posledních letech prošla Renata Horáková.
Konec vyhazovů
„Měl by to být samostatný, stručný zákon. Platit by měl od ledna 2013,“ řekla HN vicepremiérka pro boj s korupcí a místopředsedkyně VV Karolína Peake.
Její poradci už dávají dohromady podklady, které dostane v nejbližších týdnech na stůl vláda, zrovna dnes se koná další kolo jednání se zástupci protikorupčních organizací Transparency International a Oživení.
Zatčený exmanažer ŘSD vyplácel vlivné lidi. Prověřte to, vyzval policii jeho šéf z ČSSD - čtěte ZDE
Protikorupční policie se chlubila úspěchy, prezident Lessy chce přesto nový útvar - čtěte ZDE
Nový zákon má definovat, co přesně mají soudy a úřady whistleblowingem rozumět - kdy a jak má být chráněna identita oznamovatelů či to, že tito lidé budou moct nahlížet do soudních spisů u případů, které odstartovaly jejich informace.
Kromě toho se ale bude muset změnit také antidiskriminační zákon nebo trestní zákoník, z nějž by mohl zmizet trestný čin pomluvy.
Úpravy čekají i zákoník práce – to aby se výslovně zabránilo nejčastějšímu trestu, s nímž se whistlebloweři potkají: že jsou propuštěni z práce.
„Zaměstnavatel nemůže na základě podání stížnosti s daným zaměstnancem skončit pracovní poměr a převést ho na jinou
práci, nemůže mu snížit bezdůvodně mzdu ani plat,“ vysvětluje vládní dokument cíl změn.
Téma o whistleblowingu v Česku najdete v pondělním vydání Hospodářských novin.