Polčákovi nejvíce vadí, že i když je úředníkovi prokázáno zavinění, nemá povinnost ji nahradit. „Problém je v tom, že zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem obsahuje slůvko může. Pokud tedy stát někoho poškodí a občan se domůže náhrady, tak má stát právo, nikoli povinnost, požadovat částku, kterou občanovi nahradil, po zodpovědném úředníkovi, nebo soudci," řekl Právu Polčák.
Pokud tedy notář chybně zapíše majetek, je neoprávněně vyhlášen konkurs na firmu, exekutor zabaví něco člověku, který nic neplatí a podobně, měl by nyní úředník nést zodpovědnost. U neúmyslného provinění Polčák počítá s náhradou ve výši 4,5násobku mzdy v případě prokázaného úmyslu by úředník platil sto procent způsobené škody.
Stát škody může vymáhat i dnes. Nedělá to
Zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím momentálně nedává státu za povinnost vymáhat částku po úředníkovi. Podle sdružení Oživení byla tato možnost využita v jednom z osmdesát zkoumaných případů. Peníze by měl podle Polčáka vymáhat buď Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo ministerstvo financí.
Pokud by návrh doprovodil i zákon o státní službě, souhlasí se změnou také opoziční ČSSD.