V současném období bude na pořadu Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj několik materiálů, které souvisí s územní veřejnou správou. Chtěl bych se vyjádřit k ústavní změně, která se dotýká působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, dále k debatě o reformě financování samospráv a také k zákonu o veřejných zakázkách.
Nejvyšší kontrolní úřad
Podle vládního návrhu se novelizací Ústavy navrhuje rozšířit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl kontrolovat také územní samosprávné celky. Doposud to bylo možné jen v případě, když samospráva hospodařila s prostředky státního rozpočtu nebo s prostředky EU. Požadavek náročné kontroly je pochopitelný, neměla by to však být kontrola duplicitní, která v obcích probíhá vedle finanční kontroly, resortní kontroly a dalších kontrolních institucí. Měla by to být kontrola výběrová, namátková, která neprobíhá plošně, ale koordinovaně s jinými orgány. Proto se dá očekávat, že zasáhne jen úzký profil samosprávných orgánů. Diskuze probíhá v otázce, z jakého hlediska bude kontrola prováděna. Návrh říká, že půjde kontrolu činnosti samosprávy ve smyslu zda probíhá v souladu se zákonem. Jde o to, aby nedocházelo k porušení ústavního principu, že obec je samostatně spravována svým zastupitelstvem. Kontrola by tedy neměla zahrnovat zkoumání účelnosti a hospodárnosti rozhodování zastupitelstva, což by mohlo nastat v případě, že by kontrola byla prováděna i z hlediska „jiných právních předpisů“, což se v diskuzi navrhuje. Druhá diskuzní oblast se týká návrhu, zda kontrolu rozšířit rovněž na činnost obchodních společností, které jsou v majetku nebo fungují s nadpoloviční majetkovou účastí obcí. Druhé čtení návrhu novely Ústavy je na programu v říjnu a rozhodne o dalším postupu.
Financování samospráv
S uvedenou problematikou kontroly úzce souvisí debata, která se týká financování samospráv. Ministerstvem financí byl předložen návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní, který posiluje daňové příjmy obcí a měst, přičemž však mimo jiné dochází k snížení příjmů čtyř největších měst. V návaznosti na tento návrh se objevují různé protinávrhy. Myslím si, že v diskuzi, která k této otázce brzy vyvrcholí, je nutné mít na zřeteli základní hledisko. Tím je programové prohlášení vlády, které říká, že rozdíl mezi "nejchudší" a "nejbohatší" obcí se sníží. Dneska je tento rozdíl vyjádřen 4,5 násobkem a dohodnutý cíl je dosáhnout trojnásobku. Pokud se nesníží příjmy největších měst, bude nutné do systému přidat dalších 7 až 8 miliard korun. Takové prostředky však dnes v rozpočtu nejsou k nalezení, aniž by se musely velmi drasticky krátit resortní výdaje. Potom by se muselo uvažovat o zvětšení koše sdílených daní např. zařazením spotřebních daní. Předpokládáme, že návrh zákona se bude projednávat na říjnové schůzi Poslanecké sněmovny. V té souvislosti je překvapivé stanovisko Ministerstva obrany, které v připomínkovém řízení nedoporučilo posilování daňových příjmů obcí do 1000 obyvatel, jak z hlediska jejich potřeb, tak z hlediska jejich motivace k případnému slučování. Takový záměr nikdy nebyl touto politickou reprezentací formulován, nehledích na to, že by byl popřením ústavního práva na samosprávu.
Veřejné zakázky
Projednávání zákona o veřejných zakázkách je stále ve stadiu druhého čtení, které se posunulo na říjen. Je připraven komplexní pozměňovací návrh, který je v souladu s navrhovatelem zákona – Ministerstvem pro místní rozvoj, a zohledňuje většinu připomínek, které zazněly už v připomínkovém řízení. Základním principem pro přijetí novely zákona je hledisko vyšší transparentnosti celého řízení při zadávání zakázek. Myslím, že novela tento požadavek naplňuje, i když např. snížení limitů pro zadávání zakázek přinese vyšší administrativu a očekává se několikanásobné zvýšení počtu zadávacích řízení, což vyvolá vyšší náklady na administraci u zadavatelů a promítne se to i do provozních nákladů ÚHOS. Návrh by měl omezit i možnosti bezdůvodného bojkotování výsledků soutěže úpravou podmínek nakládání s kaucí odvolatele.