Za každý započatý den prodlení v dodávce hodlá obrana strhávat několik desetin promile z ceny systému, která podle původní smlouvy činí 150 milionů korun. Příslušnou výzvu hodlá ministerstvo dodavateli formálně adresovat v nejbližších dnech. Úředníci ministerstva tak zatím nepřistoupili ke zvažovanému krajnímu řešení, kterým by bylo vypovězení celé smlouvy.
"Se současným stavem rozhodně nejsme spokojeni a pro jeho nápravu učiníme maximum," podotkl k tomu náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Rudolf Blažek.
Případné další právní kroky vůči Omnipolu ještě ministerstvo zváží do počátku příštího měsíce. Přihlédne přitom i k právní analýze, kterou pro resort připravuje právní kancelář White&Case. "Rozhodně máme zájem na tom, aby závady byly co nejdříve odstraněny a letouny mohly začít plnit požadované úkoly," zdůraznil náměstek. Pokud se tak v nejbližších měsících nestane, ministerstvo se podle něj stále nevzdává myšlenky od smlouvy zcela odstoupit.
Vojáci už ale nepočítají s tím, že by španělský dopravní letoun operačně nasadili v Afghánistánu ještě letos, jak původně uvažovali. Bez funkčního systému pasivní ochrany by to nebylo možné. Dalším důvodem jsou i omezené finanční možnosti resortu.
Nákup čtyř dopravních letadel za 132 milionů eur (tedy kolem 3,5 miliardy korun) byl podepsán v roce 2009, den před nástupem tehdejšího náměstka ministra Martina Bartáka do funkce šéfa resortu. ČR tehdy podle Evropské komise údajně nedodržela předpisy EU týkající se zadávání veřejných zakázek, když o zakázce rozhodla bez výběrového řízení. Vládu k tomu tehdy zřejmě vedla snaha pomoci prosadit na zahraničních trzích dosud neprodané české bitevníky L-159 z Aera Vodochody; odebrání několika z nich bylo součástí smlouvy.