Konečný počet zájemců bude bezpochyby ještě vyšší. Podmínkám tendru (kupříkladu minimální bilanční sumě 10 miliard korun) v Česku vyhovuje přibližně 30 větších peněžních ústavů. Část z nich, jako například GE Money Bank nebo J&T Banka, svou účast či neúčast nechtěla komentovat. Žádné informace o účastnících tendru, do nějž se bylo možno přihlásit do pátku minulého týdne, nesdělila ani Česká televize.
ČT hledá banky pro dvě služby: pro vedení běžných účtů a pro zhodnocení dočasně volných finančních prostředků. Zakázka je na dva roky a ČT stanovila její objem předběžně na 990 tisíc korun.
Čtěte také: Česká televize shání třináct producentských šéfů
Šance na získání části zakázky je relativně vysoká, ČT hodlá podepsat smlouvu s bankami, jež se umístí na prvním až devátém místě v jednotlivých kategoriích služeb. Prostředky pak veřejnoprávní stanice mezi bankovní domy rozdělí podle vlastního uvážení.
Související články
-
Finance a bankovnictví
Kolik Řecko stálo největší české banky? Zatím 3,62 miliardy
Letos zatím nejvíce zaměstnanců přijala Raiffeisenbank
České banky loni vydělávaly méně, přesto jsou v dobré kondici
Fotovoltaika vleče do potíží i banky
O tom, s jak velkými sumami budou vítězové disponovat, si lze udělat obrázek z hodnoticích kritérií řízení. ČT například předpokládá průměrný zůstatek finančních prostředků na běžném účtu 400 milionů korun nebo se ptá bank na úročení termínovaných vkladů 300, 500 nebo 700 milionů korun po dobu jednoho roku a dvou let.
Televize tendr oficiálně vyhlásila v závěru loňského prosince, podle ředitele ČT Petra Dvořáka tak chce diverzifikovat rizika v době možných turbulencí na finančních trzích a lépe zhodnotit volné peněžní prostředky.
Peníze ČT jsou rozděleny mezi více bank již nyní. Předchozí finanční ředitelka loni mluvila o čtyřech bankách, mezi
nimi o České spořitelně, Komerční bance a ČSOB. Zda je tomu tak i v současnosti, není jisté, televize to odmítla
komentovat.
Vysoké rezervy ČT vznikly zvýšením koncesionářských poplatků na 135 korun za měsíc v roce 2005. Tyto prostředky jsou
však v posledních letech ohroženy nepříznivým vývojem hospodaření televize.
Již v roce 2010 bývalý ředitel Jiří Janeček sáhl do úspor pro 117 milionů, aby udržel tehdejší vyrovnaný rozpočet 7,3 miliardy korun. Totéž se dělo i loni. Letos Dvořák hodlá z rezerv televize vytáhnout na 460 milionů korun.