"Podle mé zkušenosti mohu říct, že projekt nemá vůbec žádný význam," řekl Voráč Hospodářským novinám. Ty nejzajímavější se totiž paradoxně často ani nedostanou do užšího výběru. "Podle různých indicií si troufám odhadnout, že se jedná o politický akt v tom nejobecnějším slova smyslu."
Při volbě šéfa ČT hrají prý výraznou roli politické zájmy, dohody, ekonomicko-lobbistické a mediální zájmy mediálních vlivových skupin. "V tomto prostředí se rozhoduje, kdo bude generální ředitel. Podle mě se to ví dříve než samotná volba nastane, možná i dříve, než nastane samotné výběrové řízení. Respektive dříve, než se přečtou předložené projekty," podotkl Voráč.
SLEDUJEME téma volba nového šéfa ČT
SLEDUJEME dění v
ČT
Změnit systém volby rady. Pak to bude fungovat
V případě odstupujícího Jiřího Janečka sehrála podle něj významnou roli skupina kolem podnikatele Jaroslava Berky. Indicie to napovídají vcelku jasně, konkrétní důkaz ale Voráč, který nebyl do Rady ČT znovuzvolen zřejmě převážně kvůli tomu, že je známým kverulantem proti politickým vlivům v ČT, nemá.
"Chce to systémovou změnu, při níž se přijme nový či upravený zákon o volbě členů mediálních rad," navrhl Voráč, jak by se podobným tlakům dalo předejít. "Mělo by to být minimálně tak, že radní bude volit více subjektů - třeba sněmovna, Senát a pak třeba premiér. (...) Další cesta je, že parlament by jen formálně potvrdil lidi vybrané jmenovitě uvedenými společenskými organizacemi, jako je třeba konference rektorů, konference biskupů či Ústavní soud. Tento systém by zajistil názorovou, politickou, ale i oborovou diverzifikaci. To by byla největší záruka nezávislosti rady."