Další dva uchazeči v tendru jsou Geosan Group s nabídkou 57,8 miliardy korun a Environmental Services ze skupiny J&T s 65,5 miliardy korun. Nabízené ceny jsou bez DPH.
Rozhodujícím kritériem pro úspěch v tendru je přitom podle ministerstva financí právě cena. Případného vítěze však musí ještě schválit vláda a v případě, že tak neučiní, tendr bude zrušen.
„Hodnotící komise se nyní bude zabývat posouzením a vyhodnocením jednotlivých nabídek. Ministerstvo financí předpokládá, že hodnotící komise předloží závěrečnou písemnou zprávu o své činnosti do konce září,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Protikorupční organizace Transparency International minulý týden vládu vyzvala, aby vítěze v tendru nevybrala. Podle ředitele organizace Davida Ondráčky by to byl největší jednorázový korupční obchod v historii země. Výběrové řízení se podle něj stalo politickou zakázkou, kterou protlačuje ministr financí Miroslav Kalousek proti názoru premiéra Petra Nečase. MF kritiku důrazně odmítá.
Marius Pedersen Engineering uvedl, že cena, kterou v tendru nabídl, se skládá ze skutečných nákladů na odstranění ekologických škod ve výši 35 miliard korun. K tomu si společnost připočetla 15procentní přirážku za přenos případných rizik ze státu na společnost. „Zbytek ceny tvoří finanční a pojistné náklady, které zohledňují více než desetiletý horizont zakázky a konečně zhruba osmiprocentní zisk,“ uvedla společnost. Hodnota garancí za neodstraněné ekologické závazky státu, které vznikly před rokem 1992, je asi 114 miliard korun. Podle kritiků tendru by ale k likvidaci škod mohla stačit třetinová částka. Podle ministerstva životního prostření je reálná suma zakázky kolem 40 miliard, podle nevládních organizací dokonce jen 25 miliard korun. I kvůli této kritice z řad politiků, ekologů i z Nejvyššího kontrolního úřadu nyní ministerstvo financí nechává hodnotu zakázky prověřit.