APUEN

Ostravský padesátník Milan Kaplan kouří jednu cigaretu za druhou, nosí mikinu s kapucí a působí dojmem, že ho jen máloco dokáže vyvést z rovnováhy. Za svůj život poznal zblízka hranici mezi úspěchem a totálním bankrotem a vyvodil z toho pro sebe lekci. Lépe řečeno software.
V devadesátých letech si Kaplana najímaly krachující firmy, aby jim pomohl určit, kudy utíkají z podniku peníze a proč firma přichází o klienty. S každým dalším krachem, kterého byl vystudovaný specialista na marketing svědkem, v něm narůstalo přesvědčení, že s podnikem v nesnázích si dodavatelé mohou hrát jako kočka s myší, kladou si nadstandardní podmínky, nebo si podivně navyšují ceny. A zraněný podnik tak nakonec vykrvácí na předražených nákupech.
Se dvěma kolegy proto začal vymýšlet způsob, jak výběrová řízení učinit transparentními. „ Snažili jsme se přijít na to, jak by si firma, která potřebuje koupit například dva vagony železných trubek za měsíc, mohla jednoduše porovnávat jednotlivé nabídky a z nich si vybrat tu nejvýhodnější,“ říká Kaplan u kávy v libereckém centru Babylon, kde právě dokončil firemní prezentaci. Jako nejschůdnější se ukázal nápad spojit nabídku s poptávkou do elektronické aukce (podobné jako jsou například eBay nebo Aukro), kam by dodavatelé přihlásili své nabídky a ve vyměřeném čase se o svého zákazníka poprali on-line.
Ačkoli první elektronické aukce už v té době (počátek tisíciletí) existovaly ve Spojených státech, nápad Milana Kaplana a jeho kolegů byl přelomový – nabídky se totiž mezi sebou mohly poměřovat v reálném čase. A to znamená, že pokud jeden z dodavatelů trubek vidí, že je jeho nabídka příliš drahá, musí jít s cenou dolů. Stručně řečeno, dodavatelé mezi sebou soutěží o to, kdo nabídne lepší cenu a podmínky, což zadavatelům ve výsledku může ušetřit až deset procent z ceny i oplétačky s uplácením. Je tedy i skvělým eliminátorem korupce. Kdyby náš systém používaly některé státní orgány, myslím, že by nebyl problém dosáhnout oněch desetiprocentních úspor,“ říká Milan Kaplan s vážnou tváří. Svou argumentaci má totiž o co opřít. Za posledních deset let jeho firma Proe.biz uspořádala zhruba 50 000 úspěšných elektronických aukcí a křivka zájmu o originální nápad stále stoupá.
V Česku ale elektronická výběrová řízení narážejí spíše na nedůvěru, neboť mnoho firem či státních institucí stále raději pěstuje osobní vazby a klasické vyjednávání. „Já jsem se smál, že naše první aukce přinášely vlastně podobnou revoluci, jako když se do kravínů zaváděly počítače. Tam také nikdo nebyl zvyklý na studený byznys a všechno spočívalo na klientských vazbách,“ vysvětluje Kaplan. „My jsme ale vždy tvrdili, že naše aukce je pouze jedním z nástrojů a našim partnerům jsme kladli na srdce: Klidně se přátelte se svými dodavateli a nechejte se od nich zvát na kafe, ale dohodu o ceně raději nechejte na nás.“
Jako vůbec první o elektronickou aukci projevil zájem strojírenský kolos Mittal Steel. A Milana kaplana vzhledem k jeho zkušenosti z devadesátých let ani příliš nepřekvapilo, že firma o aukci zažádala v momentě, kdy se potácela ve finančních nesnázích. „Vědělo se, že se podnik bude privatizovat, a jeho vedení, stejně jako dodavatelé, nechtělo být podezříváno z toho, že chce fabrice ublížit, a stálo o to, aby vše proběhlo transparentně,“ říká a dodává, že už při prvním výběrovém řízení na auditorskou firmu ušetřil kolos okolo 3,5 milionu korun.
O aukce následně začaly mít zájem i obce a to především v sousedních zemích. „Prvním zájemcem o náš software bylo malé slovenské město Levice. V roce 2005 mělo problémy s rozpočtem a najednou bylo zapotřebí vyčlenit peníze na opravu školy, s níž se původně v rozpočtu nepočítalo. Vedení obce se proto ze dne na den rozhodlo, že aukcí prožene zakázky, u nichž předpokládalo, že by na nich mohlo něco ušetřit,“ uvádí Kaplan, „a skutečně se podařilo díky aukci ušetřit tolik, že se oprava bez problémů z rozpočtu uhradila.“
Software dnes využívají městské části v Bratislavě nebo Košicích, v Česku pak například město Olomouc, ministerstvo kultury nebo sedm fakultních nemocnic. Vynález začala využívat i desítka průmyslových podniků v Polsku. Slibně se navíc rozvíjí i poptávka na německém trhu. Myšlenka porovnávat nabídky v reálném čase totiž podle Kaplana může uspět kdekoli. „Neprodáváme pouze aukce, napomáháme vlastně samotnému obchodu,“ říká. „Přinášíme úspory nejen ve financích a čase, ale také v charakteru. S naším systémem vás těžko může někdo nařknout z toho, že výběr nebyl stoprocentně transparentní.