Všichni poslanci se shodnou: ten zákon je důležitý pro vyčištění českých zakázek od korupce. Ale když ve středu měli průlomovou normu projednat, po hodině dohadování si odhlasovali, že to nechají na jindy.
Novým zákonem o veřejných zakázkách se budou poslanci za tři týdny zabývat ve sněmovně. Ve středu měli členové hospodářského výboru rozhodnout, co by se v něm mělo změnit a případně ho doporučit ke schválení.
Jenže nic z toho se nestalo: poslanci se rozešli s tím, že se k zákonu vrátí až na konci října. Tedy právě těsně před jednáním sněmovny.
Nahrává to podezření, že někteří poslanci ve skutečnosti ani příliš nechtěji, aby tvrdší zákon z dílny ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského (VV) vůbec prošel.
reklama
Ostatně server IHNED.cz zjistil, že k němu podávají desítky změn - vesměs takových, které by zákon výrazně otupily.
Co navrhují poslanci?
Václav Baštýř (ODS) navrhuje, aby se zakázka mohla prodražit až o 50 procent, aniž by muselo být vypsáno nové výběrové řízení. Dnes platí 20procentní limit.
Milan Štovíček (VV) chce, aby se na služby právníků a firem, které pro úřady na klíč připravují tendry, nemusela vypisovat výběrová řízení.
Jan Čechlovský (ODS) je proti tomu, aby se rušil tendr, do kterého se přihlásí méně než tři uchazeči.
Pavel Staněk (ODS) nechce rušit paragrafy, podle nichž může chtít úřad doklady, že firmy dokáží zakázku zvládnout.
Milan Urban (ČSSD) chce částečně nebo úplně vyvázat z povinnosti soutěžit zakázky velké energetické společnosti.
Například Milan Štovíček z VV chce, aby si úřady mohly najít právníky úplně bez soutěže. Václav Baštýř z ODS zase prosazuje, aby se stavba mohla prodražit až o polovinu, aniž by se muselo na tyto vícepráce konat nové výběrové řízení. Dnes k novému tendru stačí prodražení o 20 procent.
Poslanec chce otupit veřejné zakázky. Právníkům je dejme bez soutěží, žádá - čtěte ZDE
A předseda hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD) přišel s tím, že velké energetické firmy by měly ze zákona také pardon: buď by zakázky rozdělovaly zcela bez soutěží, nebo alespoň podle velmi mírných pravidel.
Podpořte IHNED.cz
Podpořte nás v anketě Křišťálová lupa 2011. Za vaše hlasy děkujeme!
Poslancům výboru se ale také nelíbí například to, že u malých zakázek by se snížil limit pro nevypisování otevřených tendrů ze šesti milionů na pouhý milion.
Milion korun? Pár šupů
Hlavně ti, kteří mají zkušenosti z radnic, tvrdí, že to bude pro malá města a vesnice velká zátěž. A že milion není tak velká částka, aby se kvůli ní musel organizovat náročný tendr. "V dnešní době je milion pár šupů," nechala se slyšet Ludmila Bubeníková z TOP 09. "Korupci je třeba odstranit - a nový zákon to komplikuje," dodala.
Další poslanci si zase stěžují, že by se podle nového zákona měla zrušit soutěž, do níž se přihlásí jen jedna firma. Nebo že by úřady měly mít větší pravomoc chtít po firmách reference, jestli minulé zakázky provedly kvalitně.
A poslanci si také postěžovali, že když kritizují zákon, připadají si tak trochu jako psanci. "Dnes se někdo ozve a hned to znamená, že není proti korupci," postěžoval si Zbyněk Stanjura z ODS.
Další předražený armádní nákup: Vojenská policie pořídila osm čtyřkolek za 10 milionů - čtěte ZDE
Poslanecká malá domů: politik zařídil dotaci na opravu památného domu. Teď mu patří - čtěte ZDE
Nikdo z poslanců, hlavně z těch, kteří chtějí zákon změkčit, ale na jednání výboru nevysvětlil, co ho k tomu vede. Ani předseda Urban, jehož návrh by pomohl například gigantu ČEZ. S jehož lobbistou mimochodem trávil před dvěma lety dovolenou v Toskánsku. "Boj proti korupci je vážná věc. Korupce by měla být eliminována," prohlásil Urban obecně. Ale víc nic.
Šance pro lobbistické kličky
Zákon tak budou poslanci výboru projednávat až na konci října. Tedy těsně před tím, než se o něm bude hlasovat ve sněmovně. Znamená to, že do poslední chvíle nebude jasné, v jaké podobně vlastně tuhle klíčovou normu chtějí přijmout. A také do ní půjde lehce skrýt nejrůznější lobbistické změny.
Podle zákona budou muset například všechny anonymní firmy zveřejnit své majitele, kteří vlastní alespoň deset procent akcií. Úřady zase nebudou smět tajit smlouvy a další důležité dokumenty k tendrům. A největší státní zakázky nad 300 milionů čeká důkladné prověření, zda jsou vůbec potřeba.
Firmám také odpadnou složitá kritéria pro účast v soutěžích - úřady po nich napříště nebudou moci chtít například různé certifikáty kvality nebo doklady o obratu, které se často zneužívaly k šití zakázek na míru předem dohodnutým vítězům.