Etapa 1 – od 1.1.2012 Nová pravidla stanovují povinné využívání e-tržišť pro ústřední
orgány státní správy a jejích podřízené organizace na nákup komodit, které budou vyjmenované v
„Seznamu komodit“ (např. kancelářské vybavení, počítače, kancelářské potřeby, opravy, dopravní a logistické
služby). Povinnost se vztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR), v hodnotě nad 50
tis. Kč bez DPH, případně na nákup komodit v režimu zjednodušeného podlimitního
řízení, nebo na realizaci veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy, pokud byla
rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči a hodnota takové zakázky nepřesáhne limit pro veřejné zakázky malého
rozsahu (VZMR). Zadavatelé, kterým stát uloží povinnost využívat e-tržiště k zadávání VZ nad 50 tis. Kč,
mají také možnost dobrovolně vyžít e-tržiště pro nákupy určených komodit
v hodnotě 5-50 tis. Kč, resp. pro nákup komodit mimo Seznam komodit. E-tržiště mohou
dobrovolně využívat i ostatní veřejní zadavatelé (místní samosprávy, územní celky, obce).
Etapa 2 – začátek 2 roky po zahájení ostrého provozu e-tržišť Po vyhodnocení provozu e-tržišť
bude rozhodnuto o rozšíření povinnosti používat e-tržiště i na další kategorie zadavatelů, příp. další komodity.
Rozšíření povinnosti používat e-tržiště si vyžádá novelizaci zákona o veřejných zakázkách. Počet
provozovatelů a způsob výběru provozovatelů e-tržišť V souladu s dokumentem „Návrh modelu
fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ)“ zpracovaném na základě opatření
J.9 Národního plánu je počet provozovatelů e-tržišť stanoven na nejvýše 5 provozovatelů.
Klíčovým aspektem stávajícího i navrhovaného modelu e-tržišť v ČR je vytvoření konkurenčního prostředí
mezi provozovateli e-tržišť s cílem zajištění dynamiky rozvoje jednotlivých řešení e-tržišť a kvality
nabízených služeb. S vytvořením konkurenčního prostředí úzce souvisí i přenesení značné části obchodních
rizik na provozovatele e-tržišť tak, aby měli zřejmý ekonomický zájem na tom, že e-tržiště budou v ČR
maximálně využívána. Provozovatelé e-tržišť budou vybráni v koncesním řízení na období 5
let. Stát nebude jednotlivým provozovatelům vyplácet žádný poplatek za dostupnost služeb e-tržišť, tj.
provozovatelé nesou obchodní riziko (pokud, žádný ze zadavatelů nezadá prostřednictvím e-tržiště žádnou VZ, bude příjem
koncesionáře v daném období 0 Kč). Tento typ konkurence bude garantovat současně udržení standardů spolehlivosti a
kvality dodávek. Jak budou e-tržiště hrazena Jednotliví zadavatelé a dodavatelé
budou využívat e-tržiště bezplatně, pokud jejich VZ dosáhne hodnoty alespoň 5 000 Kč. Provozovatel e-tržiště bude od
státu dostávat přiměřené poplatky. Celková výše poplatků bude upřesněna kombinací výkonnostní (tj. platby za
jednotlivé úkony, které provozovatel činí v souladu s plněním svých smluvních povinností) a objemové (tj.
podílové platby z objemu procesovaného zadávacího řízení) platby. Uvedené platby bude provozovatelům
e-tržišť proplácet stát, prostřednictvím správce (tj. MMR) s výjimkou nadstandardních služeb, které bude
provozovateli hradit přímo zadavatel nebo dodavatel v případě, že se rozhodne těchto služeb provozovatelů využít.
Všechny tyto systémové změny směřují k naplnění cílů stanovených ve strategických dokumentech (EU i národních)
upravujících zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do státní správy a procesů zadávání veřejných
zakázek. E-tržiště ve světle zahraniční zkušenosti Podobný přístup ve
strategii zadávání a vyhodnocování veřejných zakázek využívá například Velká Británie (elektronická jednotka
Buying Solutions), Německo (elektronická platforma Kaufhaus des Bundes (KdB))
a Itálie (webová aplikace MEPA), kde jsou tyto systémy rovněž využívány z důvodu dosáhnutí finančních úspor,
zefektivnění rozhodování veřejné správy a samosprávy, zvýšení transparentnosti ve vyhodnocování veřejných zakázek a
podpory středních a menších podniků v přístupu k soutěžím o veřejné zakázky. V širší podobě je
tato praxe v zahraničí běžná, doporučuje ji i Evropská unie, proto, aby se dosáhlo větší transparentnosti u
zadávání a vyhodnocování veřejných zakázek, u nichž evropské právo nedefinuje přímo postupy.
Shrnutí regulace e-tržišť
| Etapa | Kdo povinně používá e-tržiště | Způsob regulace e-tržišť |
| Etapa 1 | Povinnost je uložena: § Všem ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) tak, aby prostřednictvím e-tržiště bylo zadáváno 100 % finančního objemu vynakládaných ze strany ÚOSS při zadávání VZ malého rozsahu, VZ zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení a VZ zadávaných na základě rámcové smlouvy postupem podle § 92 odst. 3 ZVZ, jejichž předmětem jsou vyjmenované standardizovatelné komodity § Podřízeným organizacím jednotlivých ÚOSS, kteří jsou veřejnými zadavateli dle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) a b) ZVZ tak, aby prostřednictvím e-tržiště bylo zadáváno alespoň 50 % finančního objemu vynakládaných podřízenými organizacemi ÚOSS při zadávání VZ malého rozsahu, VZ zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení a VZ zadávaných na základě rámcové smlouvy postupem podle § 92 odst. 3 ZVZ, jejichž předmětem jsou vyjmenované standardizovatelné komodity | E-tržiště budou regulována prostřednictvím usnesení vlády ČR. Usnesení vlády nebude obsahovat sankční mechanismus, neboť ten nelze v usnesení vlády upravit |
| Etapa2 | Rozšíření povinnosti používat e-tržiště i na další kategorie zadavatelů (např. vybrané územní samosprávné celky) | Regulace bude založena na kombinaci úpravy v následujících právních předpisech: § ZVZ bude obsahovat zmocňovací ustanovení pro vládu ČR k vydání prováděcího předpisu (nařízení vlády ČR) s tím, že v oblastech stanovených nařízením vlády mají vyjmenované subjekty povinnost používat elektronické nástroje (tj. i e-tržiště) § Dále ZVZ zakotví kontrolní mechanismus a stanoví sankce (formou správního deliktu). § Konkrétní požadavky na používání elektronických nástrojů (e-tržiště, později dalších modulů NIPEZ) upraví nařízení vlády ČR v rámci stanoveného zmocnění |