Vždy jsem vás vnímal jako člověka, který má stejně blízko jak k táboru stoupenců Václava Havla, tak k příznivcům Václava Klause.
Opravdu, asi jsem byl vždy vnímán jako někdo uprostřed. Byl jsem členem Klausovy vlády a ODA mně vytýkala příliš malou vzpurnost vůči tehdejšímu premiérovi. ODS a Václav Klaus sám mně zase vytýkali přílišnou otevřenost k tomu druhému křídlu. Pro mě osobně to bylo nepříjemné, neboť jsem byl za někoho, kdo je možná zdatný v komunikaci s veřejností, případně slušný manažer ministerstva, ale není dobrý politik z hlediska jednoznačného tahu na branku.
Nemáte pocit, že nyní – například v souvislosti s děním kolem pana Bátory – se střety zmíněných táborů polarizují?
Osobní rovina této polarizace začíná být ohlazena věkem. Navíc v souvislosti s událostmi u nás i ve světě se v Česku začíná profilovat více názorových skupin než jen ty dvě, spojené s oběma prezidenty, a mezi těmito skupinami to opravdu začíná jiskřit. Polarizaci navíc podporují média, protože dělá hezké titulky a prodává je.
Velmi debatovaným tématem je korupce. Klausovi odpůrci si stěžují, že Hrad korupci bagatelizuje.
Trochu ztrácím přehled, co je Václav Klaus a co je Hrad. Nechce se mi věřit, že by některé výroky lidí kolem něho, jeho nejbližších spolupracovníků, byly jeho názory.
A korupce? Bagatelizuje ji Klaus?
Nevím, zda ji prezident bagatelizuje, ale domnívám se, že by se k ní měl vyjádřit, neboť to začíná být největší problém naší země.
* Co si Vladimír Dlouhý myslí o vztahu Václava Klause k Evropské Unii či Rusku?
* Hrozí Česku ekonomická krize?
* Co si Dlouhý myslí o dostavbě Temelína?
Odpovědi na tyto a další otázky čtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 21. listopadu.