Informace o lobbistovi Marku Dalíkovi, který si měl údajně říci o téměř půlmiliardový úplatek při jednání o obchodu s transportéry Pandur, jen připomněla, že v souvislosti s korupcí nebyl u nás nikdy odsouzen někdo, kdo by byl spjat s vysokou politikou. Naprázdno tak vyznívá volání exministra vnitra Radka Johna po ulovení nějaké „velké ryby".
„Kdyby ulovili velkou rybu, což se ale dosud nikdy nestalo, byla by to jen hra pro diváka. Jako by jen našli obětního beránka. Těch případů by muselo být víc a muselo by být patrné, že korupce klesá, jinak by to pohled veřejnosti na politiku vůbec nezměnilo," tvrdí pro ParlamentníListy.cz politolog Josef Mlejnek.
Tažení proti korupci vede establishment jen účelově
Podle sociologa Jana Hartla by ulovení velké ryby mělo nejen praktickou hodnotu, že by dotyčný šel sedět, ale i symbolickou, protože by se ukázalo, že to ti, co brojí proti korupci, myslí vážně. „Sice by to na počátku chtělo symbol, ale zároveň by to nemělo být jen plácnutí do vody, po němž už by nikdo další nenásledoval," přidává se sociolog pro ParlamentníListy.cz k názoru, že bez následných kroků by důvěra lidí v politiku ani trochu nevzrostla.
„Pokud tažení proti korupci povede stávající elita, tak to bude dělat jen z účelových důvodů. Třeba proto, že to přeroste únosnou mez, a tak pár lidí donutí k rezignaci. K některým politikům už ale veřejnost nebude mít důvěru asi nikdy. V posledních volbách přes deset procent lidí uvěřilo, že by se našli tací, kteří by politiku mohli dělat jinak," připomíná Mlejnek ty, které navnadil nový politický styl, jenž slibovaly Věci veřejné.
Chybí nám duchovní, kulturní i vědecké elity
Politolog poukazuje i na vedlejší efekt korupce, kdy se ve společnosti oslabuje etické jednání a chybí morální opora společnosti. „Když se elity chovají korupčně, rozkládá se morální páteř společnosti. Člověka pak napadá, že mu všichni říkají, že nemá krást, ale politici či podnikatelé si tak často počínají. To způsobuje plíživou erozi společenského chování," varuje Mlejnek.
Nevýhodou také je, že česká společnost vnímá za elity jen politiky, případně sportovce či hvězdy šoubyznysu. „V západních společnostech jsou elity nejen politické, ale i duchovní, kulturní, náboženské či vědecké. Když je profesních skupin jako autorit víc, podléhá společnost méně otřesům v případě selhání některé z nich," vysvětluje politolog.
Korupce ohrožuje samu společnost. Podle průzkumu je tu ´bordel´
Sociolog Hartl je přesvědčen, že si lidé už začínají uvědomovat širší dopad korupce. „Nejde jen o to, že někdo něco ukradl nebo dal úplatek, ale ohrožuje to samu společnost, v níž už neplatí základní normy. Když jsme chtěli po lidech, aby nám jedním či dvěma slovy charakterizovali stav společnosti, tak úplně nejčastěji řekli slovo ´bordel´," říká pro ParlamentníListy.cz ředitel STEM.
Zároveň ale připomíná, že v minulosti veřejné mínění nikdy nezareagovalo na morální stránku věci, ale teprve ve chvíli, kdy se politik znevěrohodnil profesionálně. „Nemuseli odcházet za pokřivenost, ale za to, že nebyli schopni své průšvihy vysvětlit. Zlomilo jim vaz to, když si lidé řekli, jak nám má vládnout člověk, který si v takové situaci neumí poradit," poznamenává Hartl.
Čekalo se, že nová generace politiků bude jiná
V devadesátých letech se podle politologa Mlejnka omlouvalo chování politiků zátěží roky komunismu. „To byla pravda a i se rozšířila představa, že se to bude zlepšovat, až doroste generace politiků, která tím nebude zatížena. Ale stačí se podívat na šestadvacetiletou poslankyni Kočí a vidíte, že se to nelepší," konstatuje pro ParlamentníListy.cz Mlejnek.
„Lidé se obrnili politickým cynismem. Jsou smířeni s tím, že politikům nejde o správu země. Takhle to podle většiny nechodí. Naopak jsou toho názoru, že do politiky chodí lidé morálně pokřivení," naznačuje ředitel STEM a sociolog Jan Hartl, že k obnově důvěry v politiku povede hodně daleká cesta, pokud se vůbec nějaká podaří nalézt.